Pouto

26. března 2017 v 13:30 | adelaide |  Od adelaide
Zdravím♥
Dnes bych vám chtěla povyprávět malý příběh. Možná, že vás to bude nudit, ale já tohle považuju za celkem důležitou...událost, nebo jak bych to nazvala a koneckonců, tenhle blog jsem si před dvěma lety zakládala s tím, že zde chci zaznamenávat život naší kočky Bubliny. Takže to zde prostě bude :D
btw. ano, v pátek uběhly DVA ROKY od založení mého blogu. N E U V Ě Ř I T E L N O S T . Když pomyslím, co se za ty dva roky všechno stalo...!

A teď už k příběhu.
Začalo to asi před čtrnácti dny. Jako vždy jsem při příchodu ze školy šla pozdravit moji chlupatou múzu. Vždycky lehává v hale v pelíšku. Přijdu k ní, pozdravím (jsem na ni zdvořilá, to kočky vždy po nás vyžadují!) a začnu ji drbat na hlavičce, tam to má nejraději. Ale! Zatímco jindy by slastně přivřela očička a spustila svoje motory, dnes jen mrzutě, a přišlo mi, že i trochu smutně, koukala ven. Žádné předení, žádné slastné přivírání oček. Už tehdy mi to přišlo trošku divné, ale říkala jsem si, že má třeba jen špatný den. To mívají i kočky, ne jen lidi, že ano. Koneckonců, počasí nebylo nejskvělejší a já taky neměla zrovna nějakou hvěznou náladu. Tak jsem to po chvíli pustila z hlavy.
Uběhlo pár dní a chování Bublinky se nijak nezměnilo. Ba i zhoršilo. Chodila jak tělo bez duše, když jste ji pohladili, tak žádné předení, prostě nic. Vždycky když jí dávám z plechovky jídlo, tře se mi o nohy a hlavičkou naráží do mé ruky. To teď nedělala. Někdy tou dobou mě napadlo, jestli třeba není nemocná. A dost jsem se lekla.
Šla jsem za ní do pelíšku a zkusila, jestli nemá horký čumáček. Zdálo se mi, že má, a lekla jsem se ještě víc. Já sice nejsem ten typ člověka, co hned myslí na nejhorší, jenže jak jde o Bublinku... Na druhou stranu taky nejsem veterinář, takže nevím, jestli ten čumáček měla fakt horký z nemoci, nebo úplně normální. Po chvíli jsem si všimla, že má levé ouško od krve. Naše kočka když si drbe uši, tak fakt s vervou, takže tomu, že má pár chlupů kolem ucha od krve, jsem nepřikládala žádný význam. Což byla chyba, jak se později ukázalo.
Po týdnu, kdy jsem málem zapomněla, jak zní Bublinčino předení, jsem se o ni vážně začala bát. Pohled na ni mě děsil. Možná teď zním trošku jako paranoidní magor, ale ona vám fakt ležela, jakoby měla každou chvíli umřít. Když jsem jí otevírala dveře, neozvalo se žádné radostné mňouknutí na uvítanou jako vždy. Když jsem jí dávala jídlo nebo se s ní mazlila, žádné předení radosti. Byla jsem z toho čím dál tím vydešenější a smutnější. Neuměla a neumím si představit, že bych ji ztratila. A ani mě neuklidnilo prohlášení mých rodičů, že na ni jen "leze jaro."
A pak se to všechno stalo hrozně rychle.
V pondělí jsem přišla ze školy a mamka mi hned ode dveří hlásila, že "jsem s tou kočku měla pravdu." Řekla mi, že táta si hned ráno všiml, že Bubla má zase ucho od krve. Od velké spousty krve. Takže ji pro jistotu vzal k veterináři. A hádejte co se zjistilo? Bublinka je vážně nemocná. Má v uchu nějaký zánět, takže teď bere antibiotika a ouško jí mažeme čímsi strašně smradlavým :D Prý u veterinářky držela jak beránek. Chytrá kočička, věděla, že se jí uleví. Z ouška jí prý teklo strašně moc hnisu.
Zítra jede Bublinka zase na kontrolu, ale už se o ní nebojím. Od návštěvy veterinářky se jí určitě ulevilo. Poznala jsem to tak, že se zase pomalu začala chovat normálně. Už zase přede, šťouchá mě hlavičkou do ruky, chce se mazlit, při příchodu mě zdraví svojí typickou pusinkou čumáčkem♥ Je konečně zase šťastná. A já taky♥
A taky už vím, že máme pouto. Já zkrátka tuším, kdy se necítí dobře. Poznám to. Tak mi za těch témeř pět let, co ji máme, přirostla k srdci. A myslím si, že tohle je na soužití s vašimi miláčky to nejdůležitější. Vzájemné pouto.
Děkuju za přečtení♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenča Lenča | Web | 27. března 2017 v 22:24 | Reagovat

Týjo, úplně jsem se vyděsila O_O  Naštěstí to dobře dopadlo! Bude lépe, neboj. Pozdravuj Bublinku a ať je co nejdřív v pohodě :-)

2 Siginitou Siginitou | Web | 28. března 2017 v 19:35 | Reagovat

No teda to jsou zážitky. Ale je dobře že za ty léta ti přirostla k srdci :)
A máš pravdu to je nejdůležitější.

3 adelaide adelaide | Web | 28. března 2017 v 20:28 | Reagovat

[1]: Děkuju, pozdravuju♥

4 adelaide adelaide | Web | 28. března 2017 v 20:29 | Reagovat

[2]: Děkuju♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama