Jak jsem přežila Silvestr a Nový rok

2. ledna 2016 v 16:05 | Čičina |  Od čičiny
To byla zase včera noc...
Už ráno mi páníčci něco naznačovali, ale já nemám zapotřebí je pořád poslouchat, takže mě večer poněkud překvapilo, že mi dovolili jít odpočívat do té ještě teplejší místnosti, odkud mě obvykle vyhánějí. Samozřejmě mi to nevadilo a proč mě tam takhle usídlili mi bylo jasné hned, protože se zvenčí ozvaly strašné zvuky. Naježila jsem srst a zahrabala se ještě hlouběji do toho teplého a měkkého. Zvuky byly sice slabší, ale nepřestávaly. Hrozně jsem se bála a nevěděla jsem, kde jsou páníčci. Asi jsem na chvíli usnula, protože pak jsem se najednou probrala a panička mě hladila a říkala mi, že se tady ničeho nemusím bát a že jsem v bezpečí.
Pak jsem šla na chvíli ven. Jenomže to jsem neměla dělat! Ty zvuky se ozývaly zas - a byly asi 100x hlasitější! Hrozně mě z toho bolely uši. A navíc začaly zeshora padat různěbarevné světla a to už jsem se bála úplně. Naštěstí jsem uslyšela paničku, jak mě volá, a i přesto, že kočka musí volání svého pánečka ignorovat, tak jsem k ní příběhla okamžitě. Panička mě uklidnila tak jako to umí jenom ona, no a pak jsem usnula.
Doufám, že se tohle už nikdy nebude opakovat!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama