O Popelce Zlatokopce
Bylo nebylo, žila v jedné chaloupce macecha, která měla dvě dcery - vlastní jménem Alžběta a nevlastní jménem Popelka. Je jasné, kterou z nich měla radši. Pochopitelně Alžbětu. Popelku nenáviděla, tak moc, že jí dokonce otrávila kávu, jenomže omylem to vypil její manžel, z čehož byla macecha nešťastná, poněvadž je živil.
Jednoho dne místní boháč vyhlásil na svém zámku ples. Všechny to udivilo, jelikož mu táhlo na sedmdesát, měl peněz, že nevěděl co s nimi a byl hrozně lakomý. Tak či tak, celou vesnici zachvátily horečné přípravy na ples. Šuškalo se, že ten boháč má nemanželského syna, který před dvěma lety po maturitě odjel budovat kariéru do Ameriky, kde zbohatl na prodeji ropy, kandidoval tam na prezidenta a po prohře ve volbách se vrátil a domluvil s otcem, že si na plese najde manželku. Navíc bude asi brzy dědit.
Tato informace vzbudila u nevlastních příbuzných Popelky velký rozruch. Alžběta hystericky křičela, že takový ženich je k nezaplacení, načež jí na to Popelka ironicky odsekla, že za ni (jako za Alžbětu) by takový boháč nezaplatil ani večeři v McDonaldu, jelikož by mu prý praskly rohovky, jen co by ji spatřil. Začaly se hádat, což velice brzy přerušila macecha, která se strnulým úsměvem procedila skrz ztuhlé rty na Popelčinu adresu, že ona se svým vzhledem taky moc velkou díru do světa neudělá. Poté se obrátila ke své milované dcerušce a uklidnila ji, že na zítřek objednala stylisty, kadeřnice a maskérky, aby se Alžběty náhodou na zámku nelekli. Ona sama pojede také, aby Alžběta nevyvedla nějakou hloupost. Rozhostilo se ticho, přerušované jen tikáním kukaček na stěně. Ticho následně přerušila Popelka, která se zaraženě zeptala, kdo to zaplatí. Macecha odvětila, že tohle ji nemusí zajímat, protože ona (Popelka) nikam nejede. Načež poslala Popelku uklízet a celý večer učila Alžbětu chodit na podpatcích.
Nadešel den plesu. Macecha objednala limuzínu a Alžběta před zrcadlem nacvičovala taneční kroky. Než se za nimi zabouchly dveře luxusního Mercedesu, macecha Popelce vysypala na zem hrách a čočku a poručila, ať je to pryč, než se vrátí. Do směsi hrachu s čočkou málem zahučela Alžběta, která ve svých volánkových šatech a s účesem připomínající šikmou věž v Pise stále nacvičovala valčík, což jí na podpatcích moc nešlo. Jen co se za nimi zabouchly dveře, Popelka obrátila oči v sloup, vzala si z kuchyně vysavač a ani ne za dvě minuty byla hotová. Poté se ustrojila, nalíčila, navoněla a odešla na ples. Až tam se teprve dozvěděla, že prvotní dojem už má Alžběta za sebou, poněvadž na vysokých podpatcích sebou praštila na zem přímo před bohatým dědicem. Popelka vrhla jediný soucitný pohled na brečící Alžbětu s rozmazaným líčením, načež ji oslovil hostitel, jestli si s ním nechce zatančit. Při tanci se o sobě mnohé dozvěděli a bohatý syn Popelce navrhl, že Alžbětu dohodí svému příteli v Anglii. Na to si plácli, takže už za tři dny začala Alžběta kralovat v Anglii, kde se jí narodil syn Charles. Ještě žije.
Popelka se šťastně vdala za svého boháče a lidé jí začali přezdívat Zlatokopka, jelikož tři měsíce po svatbě její muž záhadně zemřel na lovu kachen. Policisté a svědci ale zázračně zbohatli, a pojišťovna musela Popelce zaplatit balík peněz z pojistky. Dva týdny poté se Popelka vdala za ropného magnáta kdesi v Brazílii. A pokud neumřela, užívá si luxusu dodnes.