Dneska zase lilo (skvělej konec března -.-) a i když má Bubla déšť ráda, sníh s deštěm a vítr ji asi odradil, protože spala skoro celý den.
Asi ve čtyři odpoledne se Bublinka vzbudila, najedla se, vystrčila čumák ze dveří a zacouvala zpátky. Začala čuchat po předsíni, co by tak provedla. (Nutno říct, že pokud ten náš ďábel převtělený v kočku spí víc jak půl dne, začne být strašně hyperaktivní.)
Nevím, jak ostatní kočky, ale ta naše zbožňuje temný kouty - krabice, skříně, tašky, no prostě cokoliv si představíte. (Kromě sklepa, tam ji nedostanete, i kdyby padal barák.)
Nejdřív zalezla do botníku. Mezi našima botama se jí to asi nelíbilo (nedivím se
) tak se vykutálela ven. Po chvíli ke své radosti jednu kartonovou krabici našla. Okamžitě si do ní zalezla. Kdyby mohla, zavře a zalepí za sebou to víko.

Jak jsem říkala, po půl dne vyspávání a dvou miskách žrádla je opravdu hyperaktivní. V krabici jen tak ležet ji to za chvíli (cca 2 minuty?) přestalo bavit. Pochopitelně ji nenapadlo nic lepšího, než vytasit ty svoje super dlouhé a mega ostré drápy a začít cupovat krabici. Zajímalo by mě, co by dělala, kdyby ta krabice byla, řekněme, z toho tvrdého plastu.
Tahleta krabice byla "jen" z kartonu. Byla. Než jsem toho dábla vytáhla (Nech mě, Mňááuuu!) z krabice, vyzdobila čičina naši podlahu kartonovu drtí. Šikovná holka. 
